1. Bu site çerez kullanmaktadır. Siteyi kullanmaya devam etmeniz halinde çerez kullanımı ile ilgili site koşullarını kabul etmiş sayılırsınız. Daha Fazlasını Öğren.
  2. Forum İllegal Uyarısı Forum kuralları gereği forumda video ve illagal paylaşım yapmak yasaktır.Program Arşivimizde ise kısıtlanmış sürüm yada dağıtımı serbest olan (trial - freeware) yazılımlar yayınlayınız..Aksi takdirde mesajlarınız silinecektir..

2SC1971 7 Waat FM Modulator Şeması

Konusu 'Fm Verici Devreleri' forumundadır ve guclusat tarafından 20 Mayıs 2010 başlatılmıştır.

  1. guclusat
    Offline

    guclusat Tanınmış Üye Süper Moderatör

    Katılım:
    14 Haziran 2009
    Mesajlar:
    9.754
    Ödül Puanları:
    48
    VF cast vysilace a modulatoru

    Po zkusenostech s BA 1407 (zde) menim zapojeni vysilace. Cerpano ze stranek

    Je to ta nejdulezitejsi cast vysilace. Proto je treba venovat velkou pozornost peclivemu provedeni.

    Technicke parametry:

    Po zkusenostech s BA 1407 (zde) menim zapojeni vysilace. Cerpano ze stranek "PIRA"
    Je to ta nejdulezitejsi cast vysilace. Proto je treba venovat velkou pozornost peclivemu provedeni.

    Technicke parametry:

    Napajeni: 11-16 V, Vf vykon: 1 W pri napajeni 15 V, Impedance: 50 - 75 Ohmu, Frekvence: 87,5 - 108,0 MHz,
    Modulace: FM sirokopasmova

    [​IMG]

    Kondenzatory:
    C1, C8 - 1 nF keramicky
    C2 - 15 pF keramicky
    C3, C5, C19, C20 - 120 pF keramicky
    C4, C6, C7, C9, C12, C16, C25 - 100 nF keramicky
    C10, C18 - 3,3 nF keramicky
    C11 - 27 pF keramicky
    C14, C15 - promenny kondenzatorovy trimr 50 pF
    C17, C24 - 470 uF elektrolyticky
    C21, C22 - 10 uF elektrolyticky


    Civky:
    (Izolovanym Cu dratem o prumeru asi 0,7 mm na prumeru 5 mm se stoupanim asi 1,5 mm)
    L1 - 5,5 zavitu
    L2, L3, L6, L8 - vf tlumivka - 10 az 20 zavitu tenkeho dratu na feritovem jaderku
    L4 - 4,5 zavitu na prumeru 8 mm se stoupanim 2 mm
    L5 - 5,5 zavitu
    L7 - 4,5 zavitu


    Odpory:
    R1 - 5 k (lze experimentovat)
    R2, R15 - 10 k
    R3 - 470
    R4 - 200 k
    R5 - 80
    R6 - trimr 10 k
    R7 - 630
    R8 - 100 k
    R11, R12 - potenciometr 10 k
    R14 - 47 k
    R16 - 330



    Diody:
    D1 - zenerova dioda na napeti kolem 9 V a vykon pres 500 mW
    D2 - varikap KB109, KB105, BB405 nebo temer jakykoliv jiny na VKV



    Tranzistory:
    T1 - KF525, KF173, BF195, KF524*, KSY21, KSY71
    T2 - KF910, BF982, BF961 nebo jiny dual MOSFET
    T3 - BFR91, BFR96* nebo jiny s velkym zesilenim
    T4 - 2SC1971*, KSY34, BD507, KF630 nebo jiny aspon 2 W (serazeno podle vhodnosti)


    * nezkouseno

    Popis funkce:

    Tranzistor T1 tvori oscilator. Ten je ladeny civkou L1 a kondenzatorem C3 a varikapem. Ladeni frekvence
    se ovlada napetim, bud potenciometrem R12 nebo PLL. NF signalem je oscilator mirne rozladovan a tim
    modulovan. Vf signal je veden do prvniho zesilovaciho stupne tvoreneho FET tranzistorem T2. Jeho vyhodou
    je velky vstupni odpor, velke zesileni a moznost toto zesileni menit trimrem R6. Tim lze menit vystupni
    vykon. Dalsi zesilovaci stupen je tvoren trochu netradicne tranzistorem T3 BFR91. Ma vsak velke zesileni
    a v nasem zapojeni neni pretizen. Pak nasleduje prizpusobeni tranzistoru T4, ktery musi byt opatren
    chladicem. Za nim je prizpusobeni anteny.

    Pred stavbou...:

    Pro vysilac jsem pouzil jednostrannou desku plosneho spoje o rozmerech asi 18x4 cm, kam jsem vypiloval
    pajeci plosky pro soucastky tak, aby byly obklopeny medenou folii, ktera predstavuje zem (viz obr.).
    Deska plosneho spoje muze byt i vetsi, ale zvetsujte pokud mozno pouze plochu zeme, zapojeni bude
    stabilnejsi. Soucastky jsem pajel pokud mozno s kratkymi vyvody. Je lepsi pajet soucastky z druhe strany,
    nez jsou spoje (mimo D2, T2 a T3). Vypada to lepe a stavba je jednodussi a prehledna. Se stavbou asi
    nebudou vaznejsi problemy. Dulezite je dobre pripajet vsechny soucastky vedouci na zem, i draty. Tranzistor
    T4 musi byt opatren chladicem. V pripade KSY34 lze pouzit nasazovaci korunkovy chladic. Avsak pozor! Na
    chladici bude plne napajeci napeti, jeho dotyk s bazi T4 nebo se zemi zpusobi zkrat! Chladic nesmi byt
    moc velky, zbytecne by vyzaroval vf energii! Je vhodne ho ofukovat vetrackem na procesor. Ladici potenciometr
    R12 musi byt opravdu kvalitni, ne zadna chrastici troska.
    Jeste poznamka k pajeni promenneho kondenzatoru C15. Pripajejte jej tak, aby ten sroubek, kterym se to
    otaci, byl spojen se zemi.

    Oziveni:

    Nejprve je treba osadit tyto soucastky na sva mista: C1, C2, C3, C4, C19, C20, C21, C22, C24, C25, L1,
    L2, L3, R1, R2, R3, R5, R11, R12, R14, R15, D1, D2, T1. Potenciometr R12 nastavit do poloviny drahy.
    Pripojit nf vstup a napajeni. Na diode D1 musi byt namereno jeji zenerovo napeti. Vzit radio a zkusit
    naladit frekvenci u oscilatoru. Pomoci si lze otacenim R12. Pri neuspechu zkusit pouzit jiny varikap
    D2 nebo roztahnout ci stahnout zavity civky L1, pripadne je chyba v zapojeni. Kdyz se povede na radiu naladit
    oscilator, pustit do nf vstupu hudbu z kazetaku nebo odjinud. Musi byt slyset v radiu, pri zkreslenem zvuku
    nastavit mensi hlasitost potenciometrem R11.
    Pokud zkouska dopadla uspesne, pripajet zbyle soucastky. Na vf vystup pripojit umelou zatez popsanou zde.
    Trimr R6 nastavit do polohy ZEM. Pripojit napajeni, proudovy odber by ted mel byt do 120 mA. Trimrem R6
    nastavit na T2 3,5 V.
    Dale je potreba nastavit koncovy stupen (civka L4 a kondenzatory C14, C15) na nejvetsi vykon. Toto nastaveni
    je zavisle na frekvenci, takze nejdrive je nutne potenciometrem R12 naladit pozadovanou vysilaci frekvenci a
    teprve pote se nastavuje koncovy stupen.

    Nejprve roztahovanim a stahovanim zavitu civky L4 nastavit nejvetsi vychylku rucicky meridla. Kdyz bude
    vychylka na nule, tak je nekde chyba v zapojeni nebo soucastce. Pote pomoci C14 a C15 opet zvysit vychylku.
    Pockat, az se T4 zahreje. Ladeni L4, C14, C15 lze jeste parkrat zopakovat, dokud je zvysovani vychylky rucicky
    znat. Zkusit take jemne pootocit s R6. Pri dokonalem naladeni by teplota T4 nemela byt kriticka a za nejlepsich
    podminek by vychylka mela ukazovat kolem 10 az 12 V, coz odpovida asi 1 W vykonu.
    Pri otaceni promennym kondenzatorem je treba hlidat jednu vec: jestli je i jeho maximalni kapacita dostatecna.
    To se zjisti jednoduse: kdyz se maximum signalu objevi prave pri uplnem prekryvani desek kondenzatoru, je jeho
    kapacita nedostatecna a je k nemu potreba pripojit paralelne normalni kondenzator asi 33 pF. Pote lze hledat
    znovu maximum signalu. Podobne u civky L4, pokud se maximum objevi pri zcela roztazenych zavitech, ubere se
    jeden zavit. Pokud se maximum objevi pri zavitech zcela stazenych k sobe, je nutne pouzit civku, ktera ma o
    zavit navic nebo je mozne zvysit hodnotu C11.
    Bohuzel C14 se pri dotyku rozladi, takze se to musi nejdrive naladit nahrubo a pak pri neustalem oddalovani
    sroubovaku doladit. Nebo pouzit plastovy sroubovak.

    Vzit opet radio a naladit vysilac. Nepoustet do nej zadny nf signal. V radiu mozna bude slyset brum. Jedna z
    pricin je v nedostatecne filtraci napajeni (je nutne pouzit stabilizovany zdroj), druha pricina je ve spatnem
    uzemeni. Zemnici vodice musi byt radne pripajeny, pripadne lze experimentovat s nalezenim vhodnych mist na desce,
    kam zemnici vodice pripojit.
    Nejlepsi je zapojovat zemnici vodice k mistu, kde je zapojen "zivy" vodic. Tedy zem od napajeni prijde co nejblize
    k plusovemu napajecimu vodici a zem (stineni) od nf vstupu se pripoji co nejblize k vlastnimu zivemu vodici.
    Velmi pomuze odstineni T3 a T4, nebo i cele vf casti do spolecneho plechoveho krytu. Staci pripajet nekolik plechu
    okolo a vzajemne je pajkou spojit. Pokud se objevi brum po pripojeni anteny, je to nejspis tim, ze antena je uz
    jednou uzemena. Pomuze pripojit zem anteny na zem vysilace pres kondenzator 3,3 nF. Jestlize je potenciometr R12
    vyveden mimo desku, coz doporucuji, je nutne stineni obou vodicu.
    Stabilita frekvence:

    Velmi dulezita vec. Po zapnuti bude frekvence mirne nestabilni, dokud se soucastky nezahreji. Je proto dobre, pokud
    je vysilac v prostredi s nemennou teplotou a proudenim vzduchu. Do civky L1 je dobre vlozit kus molitanu a zalit ji
    voskem spolu s ostatnimi soucastkami oscilatoru. Pri opravdu velke nestabilite muze byt chyba ve stabilizaci D1.
    Pak by pomohlo snizeni odporu R5. Vsechny draty musi byt vedeny v dostatecne vzdalenosti od oscilatoru. Znovu
    zduraznuji, ze R12 musi byt opravdu kvalitni.
    Tepelne nestabilite se da predejit i pouzitim samostatne stabilizacni diody pro ladici napeti. Tu staci zapojit do
    serie s odporem 1,5 k a odber z tohoto stabilizatoru bude realizovan pouze pres ladici potenciometr, coz znamena
    zanedbatelne zahrivani diody a tim i minimalni nestabilitu. Navic pokud se pro tento pripad pouzije stabilizacni dioda
    na napeti kolem 6 V, bude zapojeni temer necitlive k teplotnim zmenam, nebot stabilizacni diody na toto napeti maji
    priblizne nulovy teplotni cinitel.
    Jeste jeden tip, jak snizit nezadouci vyzarovani na jinych kmitoctech (harmonicke apod.), ktere zpusobuji ruseni v
    blizkosti vysilace: Je vhodne mit na D2 co nejvetsi napeti, protoze se tim zvysuje jakost ladeneho obvodu oscilatoru.
    Toho lze dosahnout stazenim zavitu L1 k sobe anebo zvysenim kapacity C3. Timto ukonem klesne frekvence a jeji opetne
    zvyseni pomoci R12 bude doprovazeno zvysenim napeti na D2.

    Pri pouziti digitalniho ladeni PLL misto ladiciho potenciometru R12 problemy s nestabilitou frekvence odpadaji.

    Zaverem:

    Jako napajeci zdroj se dobre hodi zdroj od CB stanice, ktery ma vystup 13,8 V. Lepsi moznosti je vyroba vlastniho
    zdroje, kde muzeme nastavit napeti 16 V a vykon vysilace bude vyssi.
    Jeste poznamka: S kazdym voltikem napajeni stoupa vykon vysilace. Doporucene maximum je kolem 16 V. Nesnazte se
    dalsim zvysovanim napeti vyzdimat z vysilace co nejvice. Na to uz nemusi stacit nektery z tranzistoru a odporouci se.
    Tim je vysilac hotov. Na toto zapojeni lze aplikovat digitalni ladeni PLL jednotkou. Vzdy je vsak treba vysilac
    rozchodit s klasickym ladenim pomoci potenciometru a teprve po kompletnim nastaveni na zadanou frekvenci jej nahradit
    PLL jednotkou.

     

    Ekli Dosyalar:

Yüklüyor...

Sayfayı Paylaş